V neděli 18. května se v Kongresovém sále hotelu Academic uskutečnil koncert Základní umělecké školy Roztoky s názvem Roztocký babylon.

Název odráží, že program byl sestaven z nesourodé směsi hudebních stylů a žánrů.

Úplný začátek programu obstarala děvčata z tanečního oboru, která předvedla choreografii ve stylu country na hudbu kapely ZZ Top z filmu Back To The Future 3. Děvčata se dobře vypořádala s malým prostorem i nevhodným povrchem a byl na ně opravdu pěkný pohled.

Následovala série klavírních vystoupení malých žáčků ZUŠ, z nichž zmíním dvě etudy M. Dvořáka v podání Kristýny Čermákové.

Pak už dostali prostor žáci vyšších ročníků. Adéla Holicsová a Martin Gaisl zahráli v úpravě pro altsaxofonový duet skladbu Misty od Erolla Garnera.

Poté se prezentoval akordeonový kvintet s doprovodem V. Sloupa na baskytaru a P. Pánka na bicí v Boogie Woogie B. Bláhy. Technicky nelze interpretům nic vytknout, přivítal bych jen větší „odpich“.

Dočkali jsme se i sólového pěveckého vystoupení Gabriely Gaislové s písní Zůstanu napořád. Zpěvačka má krásný zastřený alt, který by mohl při dobrém odborném vedení v budoucnu hodně zaujmout. Je třeba zmínit i příjemně suverénní kytarový doprovod Petra Kadeřábka.

Zahrál si i ředitel ZUŠ B. Šlégl, společně s duem tenorsaxofonistek Kristýny Doškové a Elišky Budínské předvedli Golema od dvojice Suchý&Šlitr a Pláču pláču sůl Karla Svobody. Vystoupení by si podle mého názoru zasloužilo poněkud nápaditější aranžmá a dynamické změny.

V dalších dvou skladbách se představili se svými kytarami Michal Králík, David Svoboda a Václav Sloup, který se navíc prezentoval jako zpěvák (V. Mišík – Sladké je žít a ASPM – Blues pro pana Vaňka). Pro nás netalentované závistivce bylo pozoruhodné především zjištění, že ani takový hudební génius jako Vašek Sloup neumí všechno.

Technickou vyspělostí pak zaujali kytaristé Josef Lamken a Petr Kadeřábek (anonym – Blues, Rage against the Machine – Killing in the Name, a vlastní skladba (?) Refusing Company).

Závěr koncertu obstaraly dvě skupiny. Nejprve skupina Gloom, jejímž frontmanem je bývalý učitel zdejší ZŠ Vilém Šmol.

Vrcholem koncertu, pohříchu už před hodně prořídlým hledištěm, bylo však vystoupení kapely Desperate Turkey, ve složení Adam Šlégl - zpěv, kytara, Jonáš Exner – kytara, Jan Citterberg  - basa a Michal Jiráň – bicí. Zde je nutno ocenit velký pokrok, který skupina učinila. Když k individuální zdatnosti trochu vylepší souhru (a budou mít více času na nazvučení), snesou hodně přísná měřítka, neboť to „valí“ stylem, který i mně, postaršího pána s bolavou nohou, zvedl ze židle.

Celkově je nutno ocenit všechny interprety a práci jejich pedagogů (taneční obor – Petr Muric, klavír – paní Jitka Litošová, akordeon – paní Monika Fukasová, saxofony – Bohumír Šlégl, kytary – Václav Sloup) . Vedení ZUŠ pak patří obdiv za odvahu jít neprošlapanými cestičkami.

Jaroslav Drda