3. ročník

Podobně jako Bedřichu Smetanovi i Antonínu Dvořákovi trvalo delší čas, než své dílo prosadil.

Jako violista v Prozatímním divadle působil 9 let. Současně také v bohatších rodinách učil hře na klavír. Jednou z jeho žákyň byla také jeho první láska, mladá herečka Josefina Čermáková. Ona ale jeho city neopětovala a provdala se za hraběte Kounice.

U Čermáků se Dvořák seznámil i s mladší sestrou Josefiny, Annou. S tou se později oženil. Tak se po své svatbě stal švagrem hraběte Kounice, který měl své letní sídlo ve Vysoké u Příbrami. Tam Dvořák často a rád jezdil na návštěvu a také si tam od pana hraběte odkoupil malý domek, kde pak trávil letní byt. To bylo ale až později, protože z počátku byl Dvořák dost chudý.

Po své svatbě se stal varhaníkem v kostele sv. Vojtěcha. Při tom stále komponoval, ale jeho skladatelské pokusy nebyly úspěšné. Později nastal obrat. Na doporučení skladatele Johanesa Brahmse mohl vydat u berlínského nakladatele Franze Simrocka ( čti Šimroka )  řadu svých Slovanských tanců.

To bylo velmi důležité! Nezapomeňte, že v 19. století se hudební díla mohla prezentovat pouze na koncertech. Nebyl rozhlas, televize, gramofon, CD přehrávače, ani internet. To už znáte dnes vy a můžete si hudbu poslechnout, kdy máte zájem. Aby se mohla hudba tehdy šířit, musela se hrát veřejně na koncertech. Skladatelé psali skladby ručně. Noty se musely tomu vydat tiskem. To dělali nakladatelé, vydavatelé. A to nebylo laciné. Nakladatel Simrock na tom musel vydělat peníze, které do tisku vložil. Tedy přímluva, tehdy již uznávaného skladatele Brahmse, byla důležitá.

Pro Simrocka napsal Antonín Dvořák 1. řadu svých Slovanských tanců. Slovanské tance měly veliký úspěch a tím se Dvořákovi otevřela cesta do celé Evropy. Dvořák se pak přátelil s Johanesem Brahmsem až do jeho smrti.

Svá symfonická díla Dvořák také dirigoval. V Londýně tak dirigoval i svou rozsáhlou skladbu pro sóla, sbor a orchestr Stabat Mater. Skladbu tehdy slyšelo 12 000 diváků. Byl to veliký úspěch a Dvořák se pak do Anglie často vracel jako dirigent svých skladeb.

Na základě velkých evropských úspěchů ho pak pozvala zakladatelka americké národní konzervatoře v New Yorku, paní Thurberová, aby se stal ředitelem této instituce. Dvořák, po určitém váhání, nabídku přijal. Jeho tříletý pobyt ve Spojených státech amerických mu konečně přinesl světovou proslulost.